Cuketa nad zlato

Tak zase nastala chvilka pro psaní se svým oblíbeným společníkem po levé ruce. Bytem se mi rozvoněl moučník, který se opaluje v troubě, jako já občas v solárku a já mám chvilku nedělní pohody. Anebo možná i nedělní poezie, to bude, až ho vyndám a zakousnu se do něj. Za zády mi manžel sice prohazuje něco ve stylu: "Zase štrůdl?" ale já si ho nevšímám, on totiž bude ten první, kdo zakrojí a vůbec ani zakrojovat nemusí, on tu nohavici může jíst bez krájení. Protože do něj padne celá a je tak škoda, aby se nůž namáhal a tupil si své ostří.

"Nechcete cuketu?" Tato věta se stala na internetu vtipným tématem pro nynější čas. Je pravda, že už asi třetím rokem sama tuto větu používám mezi svými přáteli. Jsem dokonce pravidelnou dodavatelkou tohoto produktu svému kolegovi, který snad už musel tím množstvím zezelenat, naštěstí nezelená závistí. 

Letos jsem učinila pokus a nakoupila si semínka různých druhů. Chtěla jsem vyzkoušet bílou, žlutou a dva druhy zelených. Rostliny vzešly všechny, ale protože jsem občas i handlířka, tak omylem jsem obě bílé rozdala. Z cuket se dělá jako fakt hodně pokrmů, ale jeden doporučuji úplně nejvíc a nejradši. A k tomu receptu jsem si oblíbila žlutou cuketu. Hodí se úplně nejvíc a ještě skvěle vypadá. Tato odrůda je hodně podobná dýni, a je také tvrdší než ostatní druhy.

Štrůdl milujeme celá rodina už po několik generací. A v době jablečné bídy, je cuketa ideální náhražkou, a když říkám, že ideální, tak je tak skvělá, že nikdo nepozná, že místo jablečné plňky je tam cuketová. Nepoznal to ani můj taťka, který si dokonce ještě přidal. A kdybych mu řekla, že je to z cukety, zaručeně by to předem odsoudil.

Jak tedy dělám cuketovou náplň já?

Vyberu si takové 3-4 střední cukety. Oloupu, vydlabu jadýrka a nastrouhám na hrubém struhadle. Posypu lžičkou kyseliny citronové, dám špetku soli a asi tak 5-6 lžic cukru. Všechno důkladně promíchám a nechám ležet ideálně do druhého dne. Cuketa pustí spoustu šťávy a tu pak vymačkám přes plátýnko.

Těsto musí být jedině domácí, a já mám oblíbené toto:

500 g hladké mouky, 100 g povoleného másla, 4 menší vejce, 6 lžic vlažné vody, 4 lžíce octa a špetka soli. Těsto se může nechat chvíli odležet v lednici, ale když nemám čas, válím ho klidně hned a pracuje se s ním opravdu dobře.

Vše pak udělám klasicky, jako kdybych dělala štrůdl z jablek. U nás doma je nejoblíbenější holá varianta, pouze s cukrem a skořicí, nevím, proč ty moje děti nemají rády rozinky a podobný dobrý věci, jako oříšky, kokos, atd. No a pak už jen nezapomenout propíchat těsto, protože se dost nafukuje a šup s ním do trouby na 170-175°C. Pečou se asi tak dlouho, jako píšu já tento blog, anebo do chycení zlaté až snědé barvy. 

U nás tedy tento moučník dlouho nevydrží a já osobně miluju okraje. V žádné jiné buchtě kraje ráda nemám, ale štrůdl je výjimka. Taky mám osobní zkušenost, že jablka mohou občas způsobovat trávicí obtíž, někdy mohou být těžká, ale to se u cukety nestává, je dobře stravitelná. Cuketu budu příští rok určitě pěstovat zase, žlutá už mi nesmí chybět v žádném případě. Je krásná jak pro její barvu, tak výtečná pro využití. Má zkrátka samé plus a "sociální" jistoty, a pokud budete zkoušet recept, jsem zvědavá, jak štrůdlíky chutnaly vám.

S láskou Adi.